Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání "Naše škola"

• Organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a elaborátů, z grafů, diagramů, statistických a dalších informačních zdrojů.
  - používá s porozuměním základní pojmy - posuzuje na základě osvojených znalostí vypovídací hodnotu zdrojů dat a statistických ukazatelů - dokáže zjištěné informace z různých zdrojů přiměřeně třídit, zobecňovat a výsledky interpretovat - čte a přiměřené interpretuje informace z různých druhů plánů a map - získává data z různých médií a využívá je k sestavování vlastních jednoduchých map, grafů a diagramů
• Používá s porozuměním základní geografickou, topografickou a kartografickou terminologii.
  - používá s porozuměním základní pojmy - vnímá glóbus jako zmenšený ideální model planety Země a používá ho k demonstraci rozmístění oceánů, kontinentů, světadílů a určování základních tvarů zemského povrchu podle horizontální a vertikální členitosti - rozlišuje mezi plánem a mapou, porovnává zobrazení zemského povrchu na glóbu a v mapách, objasní příčinu zkreslení ploch, délek, úhlů a tvarů zemského povrchu v mapách - vnímá a používá plány a mapy jako zmenšený a zjednodušený rovinný obraz zemského povrchu nebo jeho části - rozlišuje druhy map podle jejich měřítka a obsahu - aplikuje měřítko mapy na výpočet skutečných vzdáleností na mapách velkých měřítek - zhodnotí společenský význam map (vzdělávací, informační, plánovací, prognostický, historický apod.) - vnímá a používá plány a mapy jako zmenšený a zjednodušený rovinný obraz zemského povrchu nebo jeho části - čte a přiměřené interpretuje informace z různých druhů plánů a map (plán měst, katastrální mapa, turistická mapa, tematická mapa, obecně zeměpisná mapa, obrázková mapa, vlastní mentální mapa) - používá různé druhy map k vysvětlení konkrétního důsledku v interakci člověk - příroda - orientuje se v obsahu a rejstříku zeměpisných atlasů, aktivně s nimi pracuje - načrtne vlastní plánek, schematickou mapu situace v konkrétní krajině - určuje zeměpisnou polohu na mapách podle údajů zeměpisné šířky a zeměpisné délky
• Přiměřeně hodnotí geografické objekty, jevy a procesy v krajinné sféře, jejich určité pravidelnosti, zákonitosti a odlišnosti, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost.
  - používá různé druhy map k vysvětlení konkrétního důsledku v interakci člověk - příroda - používá s porozuměním základní pojmy: glóbus, mapa, plán, obsah a měřítko plánů a map, výškopis, polohopis, legenda mapy, vysvětlivky mapy (soubor smluvených značek, mapový klíč), typy kartografického zobrazení, vrstevnice, výšková kóta, nadmořská výška, hloubnice, druhy map podle měřítka a dalších hledisek třídění, zkreslení map, mapové atlasy, poledníky, rovnoběžky, zeměpisná síť, místní poledník, hlavní poledník, rovník, obratníky, polární kruhy, zeměpisné souřadnice, zeměpisná délka, zeměpisná šířka, zeměpisná poloha - vnímá glóbus jako zmenšený ideální model planety Země a používá ho k demonstraci rozmístění oceánů, kontinentů, světadílů a určování základních tvarů zemského povrchu podle horizontální a vertikální členitosti - vytváří jednoduché mapy a grafy zobrazující geografické aspekty světových událostí - získává data z různých médií a využívá je k sestavování vlastních jednoduchých map, grafů a diagramů - načrtne vlastní plánek, schematickou mapu situace v konkrétní krajině
• Rozeznává hranice (bariéry) mezi podstatnými prostorovými složkami v krajině.
  - vnímá glóbus jako zmenšený ideální model planety Země a používá ho k demonstraci rozmístění oceánů, kontinentů, světadílů a určování základních tvarů zemského povrchu podle horizontální a vertikální členitosti
• Vytváří a využívá osobní myšlenková (mentální) schémata a myšlenkové (mentální) mapy pro orientaci v konkrétních regionech, pro prostorové vnímání a hodnocení míst, objektů, jevů a procesů v nich, pro vytváření postojů k okolnímu světu.
  - připraví a načrtne osobní myšlenkovou (mentální) mapu ilustrující prostorovou dynamiku současných i historických jevů v konkrétní krajině a vyjadřující osobité topografické vnímání a zobrazení prostoru - používá myšlenková (mentální) schémata a mapy k uspořádání informací o lidech, místech a životním prostředí v prostorových souvislostech, k vyjádření atraktivit, prostorových preferencí (předností, oblíbeností) a nepreferencí v prostředí - diskutuje o odlišnostech mentálních map různých osob na základě jejich rozdílných osobních životních zkušeností a odlišného topografického vnímání konkrétního prostoru - analyzuje přiměřeným způsobem faktory, které ovlivňují lidské preference při rozhodování volby prostředí, kde chtějí pracovat, bydlet a rekreovat se - používá různé druhy map k vysvětlení konkrétního důsledku v interakci člověk - příroda

• Zhodnotí postavení Země ve vesmíru a srovnává podstatné vlastnosti Země s ostatními tělesy sluneční soustavy.
  - určí a popíše tvar Země s pomocí globusu - používá s porozuměním základní pojmy - objasní postavení Slunce ve vesmíru a popíše planetární systém a tělesa sluneční soustavy - vysvětlí význam Slunce pro život na Zemi - určí polohu Země ve sluneční soustavě a porovná vlastnosti planety Země s ostatními tělesy sluneční soustavy - aplikuje poznatky o vesmíru a o sluneční soustavě v pohledu na zemské těleso - předvede otáčení Země kolem zemské osy s po- mocí globusu
• Prokáže na konkrétních příkladech tvar planety Země.
  - dokáže tvar Země podle konkrétního přírodního úkazu nebo jiného důkazu
• Zhodnotí důsledky pohybů Země na život lidí a organismů.
  - předvede otáčení Země kolem zemské osy s pomocí globusu - vysvětlí pojmy zemská osa, severní (zeměpisný) pól, jižní pól, naznačí sklon zemské osy na globusu, vysvětlí příčiny střídání dne a noci na Zemi - posoudí vliv střídání ročních dob v různých místech na Zemi na přírodu a na společnost - určí délku jednoho otočení Země kolem osy a Země kolem Slunce - zhodnotí důsledky pohybů Země na praktický život lidí - objasní délku dne a nocí v průběhu roku v závislosti na zeměpisné šířce - vysvětlí příčiny rozdílného času na Zemi mezi dvěma místy s polohou na různých polednících - objasní podstatu, smysl, účel časových pásem na Zemi a úlohu nultého (základního) poledníku a 180. poledníku, výchozího pro datovou mez - používá s porozuměním pojmy: místní čas, světový čas, časová pásma, datová hranice, kalendář
• Rozeznává, pojmenuje a klasifikuje tvary zemského povrchu.
• Porovná působení vnitřních a vnějších procesů v přírodní sféře a jejich vliv na přírodu a na lidskou společnost.
  - posoudí vztah mezi Zemí a Měsícem - popíše polohu, povrch a pohyb Měsíce - pojmenuje jednotlivé fáze Měsíce - popíše, jak dochází k zatmění Slunce a Měsíce - zhodnotí působení Slunce a Měsíce na planetu Zemi - objasní a jednoduše graficky znázorní vznik přílivu a odlivu mořské hladiny (dmutí moře) - objasní s porozuměním stavbu zemského tělesa a zemské kůry a její členění na litosférické desky - objasní s porozuměním vnitřní přírodní síly působící na zemský povrch a projevující se zemětřesením, sopečnou činností a vznikem sopečných pohoří - vyhledá na fyzické mapě světa nejčastější oblasti s výskytem zemětřesení a sopečné činnosti - zhodnotí na příkladech příčiny a důsledky přírodních katastrof způsobených vnitřními přírodními silami na přírodu a na život lidí - popíše proces zvětrávání působením vnějších přírodních činitelů - objasní protikladné působení vnitřních přírodních sil a vnějších přírodních činitelů na utváření zemského povrchu - rozliší typy pohoří podle vzniku - pojmenuje činitele ovlivňující podnebí a posoudí, v jaké míře ovlivňují podnebí v jednotlivých částech světa - porovná jednotlivé oblasti na Zemi podle množství dopadajícího slunečního záření a dalších vlivů ovlivňujících klima, podle toho určí a vymezí s pomocí mezních rovnoběžek na mapách podnebné pásy - porovná oblasti s rozdílným podnebím v různých částech světa - zhodnotí kontinentální a oceánské vlivy podnebí v konkrétní oblasti - vysvětlí rozdíl mezi podnebím a počasím - pojmenuje činitele utvářející počasí - objasní, jak se mění teplota vzduchu, množství a charakter srážek se stoupající nadmořskou výškou; - popíše aktuální stav a vývoj počasí v místní krajině v libovolný den podle vybraných kritérií (charakteristik) - popíše základní rysy celkového oběhu vzduchu v atmosféře (planetární cirkulaci) - objasní vznik větru a uvede jeho základní charakteristiky - popíše vznik, charakter a působení hlavních pravidelných větrů na Zemi, pojmenuje je a vyhledá v mapách oblasti s jejich výskytem - pojmenuje základní části oběhu vody v přírodě a popíše mechanismus celkového oběhu vody - porovná rozmístění, činnost a funkci ledovců na zemském povrchu - srovná vznik a znaky říčního a ledovcového údolí - popíše vznik a složení půdy - zhodnotí na příkladech příčiny a důsledky přírodních katastrof způsobených atmosférickými poruchami, povodněmi, sesuvnými a lavinovými pohyby na přírodu a na život lidí - objasní vznik různých typů přírodních krajin a pravidelnost v jejich rozmístění na Zemi
• Rozlišuje a porovnává složky a prvky přírodní sféry, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost.
  - objasní vztah mezi pojmy oceán a moře, rozliší druhy moří, uvede příklady a ukáže je na mapě - Vyhledá na mapě světa a na globusu oceány, kontinenty a světadíly - rozliší a popíše rozmanité pevninské tvary zemského povrchu podle horizontální a výškové členitosti v terénu místní krajiny a podle vyobrazení - pojmenuje složky ovzduší a porovná orientačně podíl kyslíku mezi ostatními plyny zastoupenými v zemské atmosféře - zhodnotí význam kyslíku pro organismy na Zemi - objasní s porozuměním pojem podnebí - pojmenuje činitele ovlivňující podnebí a posoudí, v jaké míře ovlivňují podnebí v jednotlivých částech světa - popíše rozložení zásob vody na Zemi - znázorní složení hydrosféry a hlavní procesy v ní probíhající - pojmenuje a vyhledá na glóbu a na mapách světa jednotlivé oceány, porovná vertikální a horizontální členitost jednotlivých oceánů - pojmenuje a vyhledá v mapách příklady ostrovů a krajinných útvarů (prvků horizontální členitosti) na oceánském (mořském) pobřeží - rozliší a pojmenuje pohyby mořské vody - popíše vlastnosti mořské vody - zhodnotí význam oceánů a moří pro životní prostředí na Zemi a pro lidskou společnost - znázorní vodní tok a jeho části od ramene k ústí - vyhledá v mapách příklady říčních sítí, povodí, rozvodí a umoří - vysvětlí rozdíl mezi mořem a jezerem - vysvětlí rozdíl mezi jezerem a umělými vodními nádržemi (rybníky, přehradní nádrže) - popíše útvary podpovrchových vod a vznik pramenů - objasní, co jsou bezodtokové oblasti a vyhledá v mapách jejich příklady - posoudí význam humusu v půdě - rozlišuje mezi půdním druhem a půdním typem - určí podle vzorku půdy nebo podle vyobrazení vzorku půdy orientačně půdní druh a půdní typ; - zhodnotí rozmístění některých půdních typů v konkrétním území podle zonálních i azonálních souvislostí - znázorní uspořádání půd, rostlinstva a živočišstva v závislosti na zeměpisné šířce a nadmořské výšce, objasní vliv horizontální zonálnosti a vertikální stupňovitosti na rozmístění půd, rostlinstva a živočišstva - popíše a porovná jednotlivé typy přírodních krajin podle podnebí a podle druhů rostlinstva, živočišstva a půd - znázorní vznik výškových (vegetačních) stupňů v pohořích v důsledku změn teplot vzduchu a množství srážek v závislosti na stoupající nadmořské výšce - pojmenuje a vyhledá v mapách biosféry jednotlivá šířková (vegetační) pásma původních přírodních krajin - určí orientačně geografickou polohu a vyhledá v mapách rozmístění vybraných typů krajin na Zemi - uvede na příkladech znaky podnebí, vodstva a druhů rostlinstva, živočišstva a půd vybraných typů krajin - posoudí význam vybraných typů krajin pro životní prostředí

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA

• Ekosystémy

• Základní podmínky života

• Lidské aktivity a problémy životního prostředí

• Vztah člověka k prostředí

• Rozlišuje zásadní přírodní a společenské atributy jako kritéria pro vymezení, ohraničení a lokalizaci regionů světa.
  - objasní pojmy: kontinent, světadíl, světový oceán - Vyhledá na glóbu a na mapě světa oceány, kontinenty a světadíly - porovná vzájemný poměr světového oceánu a pevniny (souše) na zemském povrchu - rozliší podle určitých kritérií druhy moří a vyhledá na globusu a v mapách jejich příklady - určí a vyhledá v mapách umoří afrického kontinentu - objasní závislost rozmístění rostlinstva a živočišstva a částečně i půd na podnebí - pojmenuje, vyhledá a srovnává v mapách africká šířková pásma a výškové stupně: tropické deštné lesy, savany, stepi, pouště a polopouště, subtropické lesy a křoviny - pojmenuje a popíše příklady afrického rostlinstva a živočišstva a zařadí je podle výskytu v příslušných podnebných a geografických pásech - pojmenuje a vyhledá v mapách několik reprezentativních příkladů afrických národních parků nebo přírodních rezervací, uvede předmět jejich ochrany, způsoby a problémy v jejich využívání z pozice cestovního ruchu - rozlišuje přírodní zdroje podle charakteru a hospodářského využití
• Lokalizuje na mapách světadíly, oceány a makroregiony světa podle zvolených kritérií, srovnává jejich postavení, rozvojová jádra a periferní zóny.
  - posoudí obecný význam a hospodářské využití oceánů, stav a problémy životního prostředí oceánů - vyhledá na glóbu a v mapách jednotlivé oceány, určí jejich geografickou polohu a vzájemně je porovná - posoudí hospodářský význam oceánů a jejich význam pro životní prostředí na Zemi - vyhledá na glóbu a v mapách světa Afriku, určí její geografickou polohu - vyhledá v mapách průběh rovníku, obratníků a hlavního (nultého, základního) poledníku Afrikou - pojmenuje a vyhledá v mapách Afriky významné prvky horizontální a vertikální členitosti - pojmenuje a vyhledá v mapách nejvíce zastoupené povrchové útvary a posoudí činitele, které je formovaly - vyhledá v mapách hlavní toky afrických řek, určí bezodtokové oblasti - vyhledá v mapách polohu Viktoriiných vodopádů (Mosioatunya) a vybraných afrických jezer - vyhledá v mapách nejhustěji a řídce zalidněné oblasti Afriky - určí a vymezí v mapách zeměpisné oblasti Afriky a určí jejich geografickou polohu - vyhledá na politické mapě Afriky vybrané státy a vybraná hlavní a velká města - posoudí příčiny konfliktních situací a hospodářského zaostávání afrických států - pojmenuje a vyhledá v mapách státy severní Afriky - určí a vyhledá v mapách oblasti severní, střední a jižní Afriky vhodné pro osídlení, pro zemědělství, pro těžbu nerostných surovin a pro průmysl a oblasti vhodné z hlediska cestovního ruchu - pojmenuje a vyhledá v mapách vybrané státy střední Afriky - vyhledá v mapách nejvýznamnější města v západní a ve východní části střední Afriky - pojmenuje a vyhledá v mapách státy v jižní Africe - vyhledá v mapách nejvýznamnější města v jižní Africe
• Porovnává a přiměřeně hodnotí polohu, rozlohu, přírodní, kulturní, společenské, politické a hospodářské poměry, zvláštnosti a podobnosti, potenciál a bariéry jednotlivých světadílů, oceánů, vybraných makroregionů světa a vybraných (modelových) států.
  - porovná rozlohu Afriky s rozlohou ostatních kontinentů (světadílů) - porovná severní, východní, jižní a západní část Afriky podle převládajících tvarů povrchu - určí geografickou polohu Afriky z hlediska polohy v podnebných pásech - porovná podnebí v jednotlivých částech Afriky podle teploty a množství srážek, určí jednotlivá podnebná pásma - objasní vliv nadmořské výšky na podnebí na příkladě Kilimandžára - posoudí vliv pasátů a mořských proudů na podnebí Afriky - posoudí příčiny nerovnoměrnosti v rozmístění afrického obyvatelstva - porovná zeměpisné oblasti Afriky podle zastoupení lidských ras - srovnává obyvatelstvo afrických zeměpisných oblastí podle kultury, způsobu života a náboženství - pojmenuje příklady plodin, pěstovaných v oblastech severní, střední a jižní Afriky pro výživu obyvatelstva a pro vývoz, určí v mapách oblasti jejich pěstování - pojmenuje hlavní nerostné suroviny těžené v jednotlivých oblastech Afriky významné pro hospodářství, určí v mapách konkrétní lokality jejich těžby - popíše z geografického hlediska dva modelové státy severní Afriky - Alžírsko a Egypt - popíše z geografického hlediska modelové státy střední Afriky - popíše podle geografických kritérií Jihoafrickou republiku, zhodnotí a zdůvodní její výjimečné postavení v oblasti i v rámci celého afrického světadílu
• Zvažuje, jaké změny ve vybraných regionech světa nastaly, nastávají, mohou nastat a co je příčinou zásadních změn v nich.

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA

• Kulturní diference

• Etnický původ

• Multikulturalita

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA

• Ekosystémy

• Základní podmínky života

• Lidské aktivity a problémy životního prostředí

• Vztah člověka k prostředí

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

• Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

• Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality

• Vnímání autora mediálních sdělení

• Ovládá základy praktické topografie a orientace v terénu.
  - určuje světové strany na mapě a v terénu - orientuje se podle význačných objektů v krajině - odhaduje vzdálenosti v terénu na základě určitých zásad, postupů a kritérií - orientuje v terénu mapy, čte s porozuměním pochodové a turistické značky a vysvětlivky v mapě - určuje podle mapy v terénu orientační objekty a své vlastní stanoviště - pracuje aktivně s turistickými mapami, provádí měření vzdáleností na mapách, vyhledává základní údaje z map (dovede „číst" mapu) - pracuje aktivně na mapách velkého měřítka s pochodovým úhlem, s azimutem, směruje podle něho pohyb v terénu - znázorní v mapách zeměpisnou síť a průběh rovnoběžek a poledníků - používá prakticky zeměpisnou síť a zeměpisné souřadnice - pořizuje jednoduché panoramatické náčrtky krajiny, situační plánky, schematické mapky a náčrty pochodové osy
• Aplikuje v terénu praktické postupy pří pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny.
  - vykonává aktivně praktické činnosti a úkoly plynoucí z konkrétních námětů podle zeměpisných cvičení v terénu, z obsahu zeměpisných exkurzí, z programu geografických projektů a praktik na odborných terénních pracovištích v modelových oblastech, hodnotí postupy a výsledky svých prací, prezentuje je v písemné a grafické podobě (postery) na vhodných místech ve třídách a v budově školy
• Uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu ve volné přírodě.
  - aplikuje při cvičeních v terénu a při zeměpisných exkurzích v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu v terénu, reaguje svým chováním na modelové situace navozující nebezpečí ve volné přírodě a nebezpečí živelních pohrom

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

• Práce v realizačním týmu