Charakteristika školy a ŠVP
Učební plán
Učební osnovy
Školní projekty
Hodnocení žáků a autoevaluace školy
|
Jazyk a jazyková komunikace
Literární výchova
výstupy | učivo |
-
Uceleně reprodukuje přečtený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla a vlastními slovy interpretuje smysl díla.
-
Rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora.
Z nabídky několika svým stylem odlišných spisovatelů pozná autora vybrané typické ukázky.
-
Formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návštěvy divadelního nebo filmového představení a názory na umělecké dílo.
-
Tvoří vlastní literární text podle svých schopností a na základě osvojených znalostí základů literární teorie.
Napíše krátkou báseň.
-
Rozlišuje literaturu hodnotnou a konzumní, svůj názor doloží argumenty.
Porovná ukázku brakové literatury s vybraným obsahově a formálně kvalitním literárním textem.
-
Rozlišuje základní literární druhy a žánry, porovnává je i jejich funkci, uvede jejich výrazné představitele.
Díla interpretuje s využitím základních literárně-teoretických pojmů.
-
Uvádí základní literární směry a jejich významné představitele v české a světové literatuře.
-
Porovnává různá ztvárnění téhož námětu v literárním, dramatickém i filmovém zpracování.
Vyjádří své pocity z literárního díla a filmového zpracování, popíše základní klady a zápory obou zpracování.
-
Vyhledává informace v různých typech katalogů, v knihovně i dalších informačních zdrojích.
Orientuje se v systému školní knihovny, pracuje se slovníčkem literárních pojmů, vyhledává informace na internetu.
|
Přednes básně, volná reprodukce prózy.
Dramatizace.
Specifický styl autora - G.Boccaccio, F.Villon, W.Shakespeare, J.Werich, K.Čapek, K.H.Borovský, J.Neruda, F.Gelner, J.Voskovec-J.Werich, B.Hrabal, K.Poláček.
Intepretace literárního textu.
Báseň, poezie.
Literární brak, literární kýč.
Poezie, próza, drama, epika, lyrika.
Realistický román, epigram, psychologický román, povídka, metafora, metonymie, personifikace, válečná próza, humor a satira, literatura a film, písňový text.
Realismus, moderna - prokletí básníci, naturalismus, symbolismus a dekadence, avantgarda - futurismus, dadaismus, poetismus, surrealismus.
Válka v literatuře.
Samisdatová literatura.
Významní představitelé jednotlivých směrů.
Literatura a film - Ostře sledované vlaky, Vyšší princip, Bílá nemoc
Práce s různými informačními zdroji.
|
pokrytí průřezových témat |
VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH
|
přesahy |
Do:
Dějepis
(9. ročník):
2. světová válka Dějepis
(9. ročník):
Rozdělený a integrující se svět
Z:
(9. ročník):
2. světová válka
(9. ročník):
Rozdělený a integrující se svět
|
Komunikační a slohová výchva
výstupy | učivo |
-
Odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji.
Kriticky posuzuje zdroje informací na internetu, porovnává je s informacemi z jiných zdrojů. Tvoří otázky, diskutuje o přečteném textu. Napíše krátkou úvahu. Připraví proslov, napíše vybraný útvar publicistického stylu a prezentuje ho na školní internetové stránce nebo ve školním časopisu.
-
Rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení a komunikační záměr partnera v hovoru.
Respektuje fakta, snaží se odhadnout záměr komunikačního partnera.
-
Rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický postoj.
Rozlišuje mezi událostí a jejím hodnocením či komentováním.
-
Dorozumívá se kultivovaně,výstižně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci.
-
Odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně užívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru.
Respektuje rozdíly mezi mluveným a psaným projevem (z hlediska vhodných jazykových prostředků)
-
V mluveném projevu připraveném i improvizovaném vhodně užívá verbálních nonverbálních i paralingválních prostředků řeči.
-
Zapojuje se do diskuse, řídí ji a využívá zásad komunikace a pravidel dialogu.
-
Využívá základy studijního čtení – vyhledává klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoří otázky a stručné poznámky, výpisky nebo výtah z přečteného textu, samostatně připraví a s oporou o text přednese referát.
Tvoří otázky, zaznamená hlavní myšlenky textu. Podle otázek v textu vyhledává informace. Potřebné informace vyhledá v encyklopedii. Zaznamená nejdůležitější informace. Samostatně tvoří souvislé jazykové projevy na základě informací získaných z různých zdrojů.
-
Uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel, vytvoří koherentní text s dodržováním pravidel mezivětného navazování.
-
Využívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu a k tvořivé práci s textem nebo i k vlastnímu tvořivému psaní na základě svých dispozic a osobních zájmů.
Tvoří jazykově a slohově správné mluvené i písemné projevy.
|
Kritické čtení (analytické, hodnotící).
Úvaha, proslov.
Sociodrama.
Útvary publicistického stylu.
Komunikační normy, základní mluvené žánry podle komunikační situace.
Funkční styly.
Slohotvorní činitelé.
Úřední ( oficiální) a osobní písemný projev.
Verbální a nonverbální komunikace.
Diskuse, zásady dialogu.
Referát.
Východisko a jádro výpovědi.
Další slohové útvary.
|
pokrytí průřezových témat |
OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA
MEDIÁLNÍ VÝCHOVA
-
Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení
-
Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality
-
Stavba mediálních sdělení
-
Vnímání autora mediálních sdělení
-
Fungování a vliv médií ve společnosti
-
Tvorba mediálního sdělení
-
Práce v realizačním týmu
|
Jazyková výchova
výstupy | učivo |
-
Správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich používá ve vhodné komunikační situaci.
V jazykovém projevu ustním i písemném aktivně využívá tvaroslovných poznatků osvojených v nižších ročnících. K tvoření správných správných složitějších tvarů sloves využívá slovesných tříd a vzorů. Základním způsobem se orientuje v tvarech přechodníku přítomného a přechodníku minulého.
-
Rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a souvětí.
V mluvené i písemné podobě využívá jazyka ke kultivovanému a přiměřeně složitému vyjádření svých myšlenek a k popisu různých vztahů.
-
V písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednoduché i v souvětí.
Zvládá pravopisné jevy osvojené v nižších ročnících. Zvládá interpunkci ve složitém souvětí i ve větě jednoduché.
-
Samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a s dalšími slovníky a přiručkami.
-
Rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov, rozpoznává přenesená pojmenování, zvláště ve frazémech.
Orientuje se ve způsobech obohacování slovní zásoby a ve způsobech tvoření slov. Na základě algoritmu slovotvorného rozboru zjistí, jak bylo utvořeno konkrétní odvozené slovo. V jednoduchých případech zobecní pro celou skupinu takto tvořených slov.
-
Spisovně vyslovuje česká a běžně užívaná cizí slova.
Dodržuje zásady spisovné výslovnosti, v souvislé řeči užívá správný slovní a větný přízvuk. Vhodnou intonací, pauzami a frázováním napomáhá srozumitelnosti a výstižnosti svého projevu.
|
Slovesné třídy a vzory.
Přechodník přítomný a minulý.
Opakování a systematizace učiva ze skladby.
Prohlubování pravopisného učiva, interpunkce v souvětí a ve větě jednoduché.
Antonyma, synonyma, slova jednoznačná a mnohoznačná, spisovná a nespisovná, slova citově zabarvená.
Odborné názvy.
Způsoby obohacování slovní zásoby (tvoření slov, přejímání z cizích jazyků, tvoření sousloví, změna významu).
Tvoření slov odvozováním, skládáním, zkracováním.
Odvozování příponami a předponami.
Metafora a metonymie.
Hlásky, výslovnost hlásek a souhláskových skupin, výslovnost zdvojených souhlásek, ztráta znělosti na konci slova.
Hlavní slovní přízvuk, větná melodie, důraz, tempo, pauzy.
Psaní a výslovnost slov přejatých.
Upevňování pravopisu.
|
|