Učební osnovy

žák:

• Uceleně reprodukuje přečtený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla a vlastními slovy interpretuje smysl díla.
• Rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora.
• Formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návštěvy divadelního nebo filmového představení a názory na umělecké dílo.
• Tvoří vlastní literární text podle svých schopností a na základě osvojených znalostí základů literární teorie.
• Rozlišuje literaturu hodnotnou a konzumní, svůj názor doloží argumenty.
• Rozlišuje základní literární druhy a žánry, porovnává je i jejich funkci, uvede jejich výrazné představitele.
• Uvádí základní literární směry a jejich významné představitele v české a světové literatuře.
• Porovnává různá ztvárnění téhož námětu v literárním, dramatickém i filmovém zpracování.
• Vyhledává informace v různých typech katalogů, v knihovně i dalších informačních zdrojích.

Přednes básně, volná reprodukce prózy.
Dramatizace.
Specifický styl autora - G.Boccaccio, F.Villon, W.Shakespeare, J.Werich, K.Čapek, K.H.Borovský, J.Neruda, F.Gelner, J.Voskovec-J.Werich, B.Hrabal, K.Poláček.
Intepretace literárního textu.
Báseň, poezie.
Literární brak, literární kýč.
Poezie, próza, drama, epika, lyrika.
Realistický román, epigram, psychologický román, povídka, metafora, metonymie, personifikace, válečná próza, humor a satira, literatura a film, písňový text.
Realismus, moderna - prokletí básníci, naturalismus, symbolismus a dekadence, avantgarda - futurismus, dadaismus, poetismus, surrealismus.
Válka v literatuře.
Samisdatová literatura.
Významní představitelé jednotlivých směrů.
Literatura a film - Ostře sledované vlaky, Vyšší princip, Bílá nemoc
Práce s různými informačními zdroji.

žák:

• Odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji.
• Rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení a komunikační záměr partnera v hovoru.
• Rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický postoj.
• Dorozumívá se kultivovaně,výstižně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci.
• Odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně užívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru.
• V mluveném projevu připraveném i improvizovaném vhodně užívá verbálních nonverbálních i paralingválních prostředků řeči.
• Zapojuje se do diskuse, řídí ji a využívá zásad komunikace a pravidel dialogu.
• Využívá základy studijního čtení – vyhledává klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoří otázky a stručné poznámky, výpisky nebo výtah z přečteného textu, samostatně připraví a s oporou o text přednese referát.
• Uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel, vytvoří koherentní text s dodržováním pravidel mezivětného navazování.
• Využívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu a k tvořivé práci s textem nebo i k vlastnímu tvořivému psaní na základě svých dispozic a osobních zájmů.

Kritické čtení (analytické, hodnotící).
Úvaha, proslov.
Sociodrama.
Útvary publicistického stylu.
Komunikační normy, základní mluvené žánry podle komunikační situace.
Funkční styly.
Slohotvorní činitelé.
Úřední ( oficiální) a osobní písemný projev.
Verbální a nonverbální komunikace.
Diskuse, zásady dialogu.
Referát.
Východisko a jádro výpovědi.
Další slohové útvary.

žák:

• Správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich používá ve vhodné komunikační situaci.
• Rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a souvětí.
• V písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednoduché i v souvětí.
• Samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a s dalšími slovníky a přiručkami.
• Rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov, rozpoznává přenesená pojmenování, zvláště ve frazémech.
• Spisovně vyslovuje česká a běžně užívaná cizí slova.
• Využívá znalostí o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů podle komunikační situace.

Slovesné třídy a vzory.
Přechodník přítomný a minulý.
Opakování a systematizace učiva ze skladby.
Prohlubování pravopisného učiva, interpunkce v souvětí a ve větě jednoduché.
Antonyma, synonyma, slova jednoznačná a mnohoznačná, spisovná a nespisovná, slova citově zabarvená.
Odborné názvy.
Způsoby obohacování slovní zásoby (tvoření slov, přejímání z cizích jazyků, tvoření sousloví, změna významu).
Tvoření slov odvozováním, skládáním, zkracováním.
Odvozování příponami a předponami.
Metafora a metonymie.
Hlásky, výslovnost hlásek a souhláskových skupin, výslovnost zdvojených souhlásek, ztráta znělosti na konci slova.
Hlavní slovní přízvuk, větná melodie, důraz, tempo, pauzy.
Psaní a výslovnost slov přejatých.
Upevňování pravopisu.

Prohlubování tvaroslovného a syntaktického učiva nižších ročníků.